fbpx

Blog

Pít či nepít? To je oč tu běží.

Je mléko v naší stravě nezbytně důležité, nebo ne? Někteří nedají na mléko dopustit, jiní se mu vyhýbají obloukem, tak kde vězí pravda?

Mléko a mléčné výrobky jsou jedny z nejvíce propíraných potravin, u kterých se nemohou shodnout vědci, odborníci a výživový poradci na jejich zdraví prospěšných nebo neprospěšných účincích. Největším „pro“ argumentem je obsah vápníků v mléčných výrobcích, který je tak dělá údajně nenahraditelnými, zatímco naopak odpůrci namítají, že lidé jsou jediný tvor, který pije mateřské mléko celý život, a to ještě od cizího tvora.

 

Jak je to s alergií na mléko?

Jak už to u různých potravin bývá, tak i u mléčných výrobků se najde určitá skupina lidí, kteří mají alergii na mléčný cukr – laktózu. Ti samozřejmě nemohou mléčné výrobky konzumovat, protože jim způsobují zažívací potíže. Mimo asi 5 – 10% Evropanů sem patří také Asiaté, u kterých se v jídelníčku mléko vyskytuje minimálně nebo vůbec. Stejnou intoleranci na laktózu vykazuje taky velká část afroameričanů a indiánů.

Proč mají Evropané a Američané větší toleranci na mléčné výrobky? Protože už před několika tisíci lety se v Evropě rozmohlo pastevectví, a díky tomu se naše tělo mohlo přizpůsobit na přílivy mléka a výrobků z něj vyrobených. Vzhledem k tomu, že Američané jsou potomci Evropanů, tak mají stejnou schopnost strávit mléko a výrobky z něj.

 

Musíme jíst mléčné výrobky kvůli vápníku

 

Toto je velice častý argument, kterým se ohánějí zatvrzelí „mlékaři.“ Když mléko vyřadíte z jídelníčku, budete trpět osteoporózou (řídnutím kostí)! Ano, vápník je určitě potřeba pro zdravou stavbu kostí, o tom není pochyb, ale opravdu k tomu potřebujeme právě jen a pouze mléčné výrobky?

První a asi největší argument, který hraje proti tomuto výroku je ten, že státy, které mají jedny z největších spotřeb mléka na osobu ve světě (USA, Francie, Německo, Finsko…), zároveň mají i největší podíly osteoporózy na obyvatele. Naproti tomu státy, kde se mléčné výrobky konzumují pouze v malé nebo minimální míře, jsou na opačném konci tabulky. To je trošku zajímavé, nemyslíte?

Důvodů, proč tomu tak je, je několik:

  • špatná životospráva,
  • nevhodná strava,
  • nedostatek pohybu,
  • kouření,
  • nedostatek vitamínu D, který podporuje vstřebávání vápníku ze střev (až 90% populace trpí jeho nedostatkem!).

 

Vápníkový paradox

Jedním z dalších zajímavých důvod, proč spousta lidí trpí v průběhu života řídnutím kostí, je zdá se to, že samotné mléko a živočišné výrobky způsobují řídnutí kostí. Docela, zvláštní že?

Proč tomu tak je? Protože živočišné bílkoviny okyselují vnitřní prostředí našeho těla, a aby tělo nastolilo neutrální rovnováhu, musí vypustit do boje něco zásaditého = vápník. Takže v konečném důsledku si můžete více ublížit, než pomoci. Tím se částečně vysvětluje i to, proč jsou země s velkou spotřebou mléka nejhorší ve statistikách osteoporózy.

Dalším zajímavým zjištěním je taky to, že zvýšený příjem vápníku z různých doplňků stravy nijak zvlášť nepřispívá ke zkvalitnění kostí. Zjistilo se, že se stav kostí zlepšil v průměru pouze o 16%, což je je samozřejmě lepší než nic, ale znovu to ukazuje na malou účinnost doplňků stravy.

 

Přežívat znamená něco jiného než prosperovat.

 

Samozřejmě hraje roli několik faktorů, které ovlivňují konzumaci mléka. Ohánět se ale tím, že už naši předci pili mléko, mi přijde ne úplně adekvátní, protože samozřejmě neměli takové možnosti stravování jaké máme v dnešní době my – dostupnost jakékoli potraviny po celý rok. Je proto jasné, že sáhli po čemkoliv, co jim pomohlo zajistit dostatek živin přes zimu a přežít, ale rozhodně neměli hromady mléka každý den a po celý rok, stejně jako máme my.

 

Člověk je jediný druh, který pije cizí mateřské mléko po celý život.

 

Zatvrzelí mlékaři zase budou namítat, že ostatní živočichové nedosáhli takové vyspělosti, aby mohli mléko zpracovávat po celý život od někoho cizího, a že kočky pijou mléko také, a znamená to snad, že když ostatní tvorové neumí lítat do vesmíru, tak my to dělat taky nebudeme?

Ano, na první pohled jasná argumenty, ale znovu je důležité se zamyslet nad několika věcmi.

  1. Proč, když by pro nás mléko bylo tak důležité, jak se traduje, bychom ho dostali do vínku až v posledních cca 5 tis. letech a nebylo nám dostupné v podobě mateřského mléka třeba po delší dobu, než prvních pár let? Jak říkám, příroda to má vše dobře vymyšlené, aby naše tělo bylo zdravé po dlouhou dobu, a mléko k tomu určitě nepotřebujeme, alespoň né v takových dávkách, jako západní společnost.
  2. Ano, kočky mléko pijí, i psi pijí mléko a vsadím se, že i další živočichové by ho pili, ale kdo jim ho podává? Mají ho snad v přírodě volně dostupné, že by příšli s miskou a prosíkem za krávou, aby jim trochu „načepovala“? Zase jsme u toho, že ho pijí pouze na začátku života. Po zbytek života ho pijí jedině tehdy, když jim ho podáme my, lidé. 
  3. Ostatní tvorové neumí létat do vesmíru, ale za to narozdíl od lidí ví, co potřebují k tomu, aby mohli prosperovat a nervou se vším možným,  co se aslepoň trochu tváří jako potravina, jako lidé.

 

Zdroje vápníku

A čím teda nahradit mléko, jako zdroj vápníku? Samozřejmě existuje několik rostlinných variant, u kterých se ale zase ozvou zatvrzelí mlékaři, že z nich naše tělo nedokáže vstřebat tolik vápníku, jako z mléka, protože rostliny obsahují různé antinutriční látky. Proto je u některých rostlinných zdrojů vstřebatelnost pouze 5%.

Můžete si tak dát mák, který obsahuje vápníku okolo 1400mg/100g, ale vstřebá se vám pouze 5% = 70mg. Zatímco 100g mléka obsahuje cca 120mg, ale vstřebatelnost také není 100%, ale pouze okolo nějakých 30% = 36mg vápníku.

Samozřejmě jsou to vše jenom hrubé výpočty, které ovlivňuje plno dalších proměných, jako třeba vitamín D apod.

Tvrdit ale, že mléko je nejlepší zdroj vápníku, mi příjde docela hodně nešťastné, hlavně v kontrastu Asiatů, kteří mléko v podstatě nepoužívají.

Zdroje vápníku

  • sardinky
  • zelenina – brokolice*, kadeřávek*, kapusta*…
  • ořechy – vlašské, lískové, mandle…
  • semena – mák, slunečnice, lněné semínko, chia…
  • luštěniny – sója a výrobky z ní, čočka…

*vstřebatelnost vápníků až 60%

 

Mutace mléka

Jedním z důvodů, proč nepít mléko je to, že slouží u všech savců k jedinému účelu – podporuje rychlý růst a váhové přírůstky, přitom dnešení doba hledá naopak cesty, jak se jich co nejlépe a nejrychleji zbavit. Mimo to mléko, respektive severoervropský skot, zasáhla mutace zhruba před dvěma tisíci let, která způsobila produkci kaseinu A-1 namísto kaseinu označovaného jako A-2.

Proč je to problém? Protože kasein A-1 zapříčiňuje větši propustnost střev a způsobuje podobné příznaky jako intolernace na laktózu. Mimoto zde můžeme najít taky spojitost mezi kaseinem A-1  a neurologickými nemocemi, jako je autismus a schizofrenie.

Naštěstí, nebo naneštěstí, jak jsem psal, se mutace projevila pouze u severoevrpských skotů a nezasáhla jihoevropské plemena krav, kozy a ovce, proto se také doporučuje za zdravější a vhodnější právě toto mléko.

V některých zemích (USA, Anglie, Nový Zéland…) se dokonce již prodává mléko nezasažené mutací, které obsahuje pouze kasein A-2.

 

Je mléko zdravé?

Důležité si je uvědomit, že dnešní stravování se totálně obrátilo naruby, oproti tomu, jak fungovalo dříve (cca před 50 lety) a jak to zamýšlela matka příroda. Naše těla se tomu musí samozřejmě přizpůsobit, a často s tím i bojovat, protože se nedokáží tak rychle přizpůsobit rychlému globálnímu vývoji. Máme možnost si vybrat v podstatě kteroukoli potravinu, ale často konzumujeme potraviny založené pouze na mase, pšenici a právě mléce.

Podle statistik nemá mléko, navzdory doporučením odborníků, velký vliv na osteoporózu, dokonce může naopak přispívat k jejímu rozvoji. Každopádně i díky tomu WHO snížila doporučený příjem vápníku na 500mg/den, zatímco v Česku se stále doporučuje dvojnásobné množství, které ale podle všeho může spíše škodit (důležité také je, z jakého zdroje vápník pochází – rostlinné/živočičné).

Mimoto je mléko alergen, který způsobuje různé ekzémy a po jeho vysazení se hodně lidem jejich stav zlepšil.

 

Pít, nebo nepít?

Každopádně, jednoduše řečeno, každá potravina, které nebudete jíst přemíru, vám z dlouhodobého hlediska neuškodí (pokud na ni nemáte alergii). Důležité je ale vybírat a kombinovat nejkvalitnější a nejvýživnější potraviny a nezaměřovat se pouze na pár vybraných (mléko, maso, pšenice), které jsou ještě k tomu v pochybné kvalitě.

Úplně nejlepší je totiž, jako při všem, poslouchat svoje vlastní tělo, které ví nejlépe, co potřebuje. Když budete mít po konzumaci mléka jakékoli nepříjemné pocity, tak ho z jídelníčku vyřaďte. Pokud vám nevadí, tak bych to s ním přece jen zase moc nepřeháněl.

My si zhruba 1x týdně také dopřejeme například kozí sýr, nebo máslo, které se ale snažíme kupovat v BIO kvalitě, protože obsahuje více prospěšných látek (mimo jiné více vápníku) a zvířata mají vhodné podmínky pro důstojný život. 

 

Mišák

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *