fbpx

Blog

Proč je strečink důležitější než cvičení?

Ruku na srdce, kdo z vás se pravidelně protahuje? Já lidem říkávám, že strečink je důležitější než samotné cvičení jako takové. Je jeho nedílnou součástí a bez něho nikdy nedosáhnete na zdravé a fungující tělo.

Pojďme se podívat na to, proč je pro nás strečink tak důležitý.

Slouží jako:

  • prevence před zraněním – natažení, natržení svalu,
  • působí proti zánětům šlach,
  • přispívá ke snížení opotřebení kloubů,
  • snižuje napětí v těle – fyzické i psychické,
  • zvyšuje flexibilitu,
  • zvyšuje výkonnost.

 

V podstatě všichni mají v těle  nerovnováhu svalů – některé jsou přetížené a jiné zase oslabené. Muži mívají zkrácenější svaly na zadní straně těla, zejména hamstringy (zadní strana stehen). Ženy naopak mívají staženější svaly na přední straně hrudníku (prsní svaly, ramena).

 

Co to způsobuje?

Zkrácené svaly na jedné straně znamenají povolení (ochabnutí) svalů na straně opačné. Například zkrácené prsní svaly -> ramena v protrakci (stahovaná vpřed) x mezilopatkový prostor oslabený a tím pádem povolený. Z toho potom vzniká svalová nerovnováha a díky tomu vás mohou bolet různé části těla jako krk a právě mezilopatkový prostor.

Tím, že budete protahovat přetížené svaly, si ulevíte od bolesti a tělu vrátíte zpět rovnováhu. S tím je ale také samozřejmě spojeno posílení oslabených svalů.

 

Jak může strečink zvýšit výkonnost?

Úplně jednoduše. Znovu použiji předchozí příklad, kde byly prsní svaly zkrácené a  mezilopatkové svaly oslabené a přávě ty budeme chtít posílit. Asi nejpoužívanější cvik na tyto svaly jsou tzv. rozpažky  v předklonu. U tohoto cviku se při pohybu rukou směrem do stran lopatky stahují k sobě, zatímco ramena se rozšiřují do široka od sebe, a tady právě začíná problém, protože když jsou prsní svaly zkrácené, nepustí ramena do široka a nedovolí tak správnému zapojení a procvičení mezilopatkových svalů. Zatímco kdyby vše bylo v rovnováze, nestálo by vás jejich procvičení tolik námahy a bude daleko efektivnější.

 

Kdy používat strečink?

Pokud se chcete protáhnout bez předcházejícího výkonu, jednoznačně si nejdříve zahřejte tělo. Nemusíte si jít zaběhat maraton, stačí i lehká mobilizace kloubů, poskoky, chůze… Pokud jdete cvičit na skupinovou lekci, nebo si zaběhat apod., tak vám před výkonem doporučuji nejdříve provést dynamický strečink (na skupinových lekcích by měl být samozřejmostí před hlavní částí hodiny), který je spojený s mobilizací kloubů.

Nikdy neprovádějte statický strečink před výkonem, protože snižuje sílu svalu až o 40% a hrozí nebezpečí poranění (dlouhotrvající strečink utlumí kontrakci svalů)!! Ten byste neměli zapomenout použít právě po výkonu a s jeho pomocí tak důkladně uvolnit celé tělo (doporučuji vám věnovat více času těm partiím, na které byla zaměřena vaše lekce). Místo něj můžete také použít například i vyrolování na válci.

 

Jak používat strečink?

Forma strečinku je většinou taková, že 20 – 30 vteřin držíte v natažené pozici, poté zhruba 5 – 10 vteřin povolíte napětí a znovu opakujete natažení. Takto můžete opakovat klidně 4x na jednu svalovou partii. 

Veškeré pohyby musí být pomalé a důležitá je také souhra s dechem! S výdechem se dostáváte do strečinkové fáze (s výdechem povolují svaly), s nádechem zpět. Samozřejmě pokud máte být 20 vteřin ve výdrži, nemusíte fialovět, ale volně dýcháte.

Další důležitou roli hrají v protažení svalu svalová vřeténka. Ty registrují natažení a zkrácení svalu. Pokud budete sval natahovat přes jeho funkční délku, svalová vřeténka vyšlou signál, který automaticky sval zkrátí, aby nedošlo k natažení nebo přetržení svalu. Proto je důležité při strečinku dodržovat zásadní pravidlo: nikdy nenatahujte sval až do bolesti. A protože je opakování matka moudrosti – nikdy nenatahujte sval až do bolesti. V protahované části těla byste měli cítit pouze příjemné pnutí.

 

Strečink a stres.

Další nedílnou součástí strečinku je snížení psychického napětí – stresu. Na tomto principu je také založena jóga, kde se soustředíte na sebe a svůj dech tady a teď. Dle různých výzkumů má jóga pozitivnější účinky na psychiku, než antidepresiva. Tzn. lidé, kteří například brali antidepresiva, se díky józe buď zbavili prášků nebo je omezili na minimum a také stoupla spokojenost se sebou samým.

 

Určitě  doporučuji strečink nebo jógu provádět minimálně každý den. Může vám totiž pomoci nejen s bolestmi pohybového aparátu, ale teké ulevit psychicky.

 

Mišák